Důvod porážky britského námořního loďstva v bitvě v dánském průlivu zůstane asi neúplně objasněn, i když se vojenští odborníci stále pokouší celou operaci znovu analyzovat. Datum 24. května 1941, kdy v časných ranních hodinách k bitvě došlo, se zapsal do dějin jako jedna z mála dělostřeleckých námořních bitev mezi obrovskými hladinovými loděmi Německa a Velké Británie.
Německá loď Bismarck, která byla jednou největších bitevních lodí světa, se v květnu 1941 vydala z Gdyně směrem do Norska a pak do Atlantiku na svou první a zároveň poslední plavbu. V bitvě v dánském průlivu Bismarck zničil britský bitevní křižník Hood. Rozčarování, které po potopení největší lodi britského námořnictva následovalo, vydal ministerský předseda Winston Churchill tento příkaz: „Vaším úkolem je potopit Bismarcka. Nic není v tuto chvíli důležitější. Nařizuji vám učinit všechny kroky, aby tento úkol byl splněn.“ 27. 5. 1941 byl Bismarck po několikadenním sledování britskými plavidly a torpédoborci zasažen čtyřmi torpédy. Po hodinu a půl probíhající bitvě byl kapitánem Bismarcku vydán rozkaz k otevření dnových ventilů a odpálení náloží proto, aby loď nepadla do rukou Spojenců.
Než se podařilo Bismarck potopit, předcházel tomu tento plán:
Vše bylo naplánováno německým vojenským vedením jako operace 'Rheinübung', která měla za úkol proniknout do Atlantiku a napadat spojenecké lodě a konvoje. Víceadmirál Günther Lütjen, který byl pověřen vedením Bismarcku a těžkého křižníku Prinz Eugen, vyjevil obavy o to, že bojová síla obou lodí nebude proti britskému loďstvu dostatečná. Ovšem na rozkaz Hitlera, který bezpodmínečně chtěl vítězství svého loďstva, musel úkol splnit.
18. 5. 1941 se podařilo anglickému leteckému průzkumu objevit obě dvě německé lodě ve vodách Norska. Britské velení bylo velmi zneklidněno tím, že by německé bitevní lodě mohly operovat ve vodách Atlantiku, neboť by byly ohroženy životně důležité trasy zásobovacích lodí Spojenců. Proto britské velení vyslalo do dánského průlivu největší britskou válečnou loď HMS Hood a bitevní loď HMS Prince of Wales doprovázené šesti torpédoborci a snahou bylo vypořádání se s německými loděmi v prostoru dánského průlivu. Admirál Holland, který byl pověřen vedením celé operace, po spatření obou německých lodí ve vzdálenosti asi 17 mil, se rozhodl nevyčkávat na posilu Home Fleet a na nepřítele zaútočil sám.
Rozbouřené moře ale zabránilo v útoku torpédoborcům a Holland se při vydání rozkazu o palbě dělostřelcům dopustil velkého omylu. Přikázal, aby se dělostřelci soustředili na loď vlevo, kterou považoval za Bismarck, ale tato loď si vyměnila pozici s Prinz Eugen. Britové sice tento omyl zaznamenali a snažili se seřídit děla do jiné pozice tak, aby zasáhly Bismarck, ten měl ale dostatek času na to pálit na Hood. Nejspíše druhá salva z Bismarcku byla zásadní. Střela pronikla až do skladiště střelné bavlny, kde vybuchla, začalo hořet a následovala ohromná exploze, která roztrhla loď na dva kusy. Z 1418 mužů na palubě se zachránili pouze tři. Bitevní křižník Prince of Wales se rázným manévrem snažil vyhnout troskám lodi Hood, ovšem při tomto pohybu došlo k zablokování výtahu transportujícího munici pro zadní dělovou věž. Německé lodě pálily na Prince of Wales, proto se kapitán Leach rozhodl křižník z bitvy stáhnout.
Rozhodnutí admirála Lütjense bylo boje přerušit, ač kapitán lodi Bismarck měl názor takový, že po poškození Prince of Wales by se s ní mohli vypořádat nadobro. Admirál Lütjens ale věděl, že původním cílem operace Rehinübung bylo útočit na britské obchodní, nikoliv válečné loďstvo a nechtěl se proto potopením britské lodě zdržovat.
Závěr z bitvy v dánském průlivu je takovýto: Kdyby nebyl poškozen Bismarck děly křižníku Prince of Wales, tak se Britům nemuselo podařit německou loď dostihnout a celá plánovaná operace Rheinübung se mohla Němcům podařit. Připomeňte si s námi historii těchto majestátních plavidel a vyberte si u nás z široké nabídky modelů lodí, mezi kterými nechybí ani model Bismarck!
